Jako seniorní překladatel a vedoucí vzdělávacích projektů rozvíjí odborné dovednosti svých kolegů a ladí pracovní procesy na základě konceptu Human&Tech, který propojuje člověka a technologie v duchu filozofie „augmented translation“.

Spolu se svým týmem vyvinul model, který využívá moderní nástroje k usnadnění práce překladatelů, aby mohli prodat svůj talent, pokud jde o styl, kreativitu a intuici. Specializuje na právní překlady a své zkušenosti předává studentům na univerzitách v Brně a Olomouci i kolegům prostřednictvím platformy Orange Tree Translators’ HUB.

Martine, jak jste se dostal k překladatelství?

Po pravdě, vcelku bez většího přičinění nebo ambicí. Máma je původem Kanaďanka, žijící už přes 50 let v Česku. Živila se tu překládáním na volné noze – pracovala doma a já to měl jako dítě pořád před očima. Když jsem si pak na vysoké škole potřeboval vydělat nějaké peníze, byla to ta nejlogičtější cesta. Máma mě představila ve dvou agenturách, pro které překládala (většinou vědecké texty), a ty mi postupem času začaly zadávat čím dál více práce. Tady se hodila moje rostoucí specializace díky studiu práv. No a po skončení školy jsem nezamířil do právnického oboru, ale začal se už věnovat full-time překládání, hlavně právních textů.

Takže se z právníka stal překladatel?

Nikdy jsem neměl ambici stát se právníkem a studium práv bylo vlastně jen pokračováním cesty z gymnázia (Na Vítězné pláni), odkud velká část maturantů mířila právě sem. Vydal jsem se tedy s nimi a postupem času se našel v jazycích.

Jaké jsou podle vás hlavní rozdíly mezi překladem právních textů a jinými druhy překladů? Co právní překlad vyžaduje navíc?

Tak tahle otázka je jednoduchá. Rozdíl mezi právními a jinými texty není z překladatelského hlediska zásadní – platí tu naprostá většina principů, které se studenti překladatelství učí na své škole. Ale co je fakt potřeba, je právu rozumět – čím víc do hloubky, tím odbornější texty jde překládat. Bez aspoň základního porozumění, jak ten svět funguje, to nejde dělat dobře vůbec. Ale to platí pro většinu oblastí překladatelství.

Když se podíváte na překladatelskou profesi u nás, jak byste hodnotil celkovou úroveň a jak se liší od zahraničí?

Tohle asi nedokážu srovnat, nemám s texty překládanými v zahraničí moc zkušeností. Pokud ale nějaký dojem mám, tak že jsme se v Česku zasekli hodně na staromilské, akademické, rozuměj nepraktické, práci. Máme romantické představy o svém oboru – umění, překládání Dicka Francise s dýmkou a kávou pod lípou na zahradě – a ujel nám úplně vlak, pokud jde o nové trendy, co se týče technologií, automatizace a efektivity práce. To se pak hodně projevuje i na kvalitě překladů. Jen málokdo dokáže pracovat “nešikovně” a zároveň odevzdávat kvalitní práci. Opět viz jiné (praktické) obory.

Jaká je podle vás budoucnost překladatelství? Kam se obor bude ubírat, zvláště s rozvojem AI a moderních technologií?

Týmová práce, vysoká specializace, propojení člověka a stroje. Hodně “trendy” mezi technologickými firmami je teď výraz HITL – Human In The Loop – tedy zapojení člověka jen do určitých aspektů celého procesu. Velkým tématem bude, jak důležitou roli tu bude hrát. A to je už hodně na nás, lidech z oboru, abychom dokázali skutečně přispět. Být v některých ohledech zjevně lepší než stroj.

Martin zastřešuje dva překladatelské projekty – společnosti Orange Tree a Artlingua. Oba weby úspěšně převedl k Webkitty, kde nyní využívají WordPress hosting.

Myslíte, že překladatelé budou muset rozvíjet nové dovednosti, aby si udrželi konkurenceschopnost?

Rozhodně ano. Dřív nebylo úplně kritické “být rychlý a pohotový”. Velmi zjednodušeně, kdo byl “akční”, preferoval spíše adrenalinovější tlumočení (pozn.: co slyším, to říkám v jiném jazyce), kdo ne, vybral si překladatelství (pozn.: čtu a píšu v jiném jazyce), protože tam se na něj nebude spěchat. Také se často snažil vyhnout technice, ale to teď nechme stranou. S obřím tlakem na efektivitu (“stroje” jsou rychlé a levné) musíme klást důraz nejen na kvalitu lidského překladu, ale i na rychlost a obratnost při zpracování – to ostatně kvalitu podporuje. Nejde totiž o to, být jen rychlý (čti: zbrklý), ale naučit se svěřit stroji, či případně jiným členům týmu, to, co zvládnou lépe oni. Pak ale musím po vzoru třeba Toma Cruise z filmu Minority Report zpracovat obří množství podkladových informací, rychle a dobře se rozhodovat, co a jak použiji a celé skládat v rámci zmíněného komplexního procesu do perfektní stavby.

Vnímají překladatelé moderní nástroje a AI spíše jako pomocníky, nebo jako hrozbu? Co byste jim doporučil?

Velká část překladatelů je nucena říkat, že nástroje a AI jsou pomocníci, ale ve skutečnosti to tak patrně necítí. Když musím, tak musím, ale raději bych, aby se vrátily staré dobré časy s e-mailem, nebo klidně psacím strojem (romantika, že). Tohle základní, podvědomé nastavení pak překladatele brzdí, protože najít si místo v tom procesu Human In the Loop tak, aby se z toho stal jiný přístup, tzv. XITL – Expert In The Lead, kde budu důležitý a prodám vše, co umím z hlediska jazyka, není a nebude jednoduché. Zápasit přitom s tím, co mi má pomáhat, je zásadní problém.

Jaké kroky podle vás mohou zlepšit celkovou úroveň překladatelství v České republice? Hraje v tom roli i vzdělávání?

Je potřeba pojmenovat, popsat, nakreslit si, jak vypadá překladatel v procesu, který jsme si popsali. Co dělá, co umí, jak pracuje. Pak jít víc do detailu, a podívat se, jaké schopnosti musí mít – rychle čtu a analyzuju, rozhoduju se, ovládám perfektně techniku, poznám, co obstojí a co ne, umím to vylepšit, aniž bych všechno vyhodil a začal znovu. Takže například potřebuju psát perfektně všemi deseti (ano, taková banalita, že…), naučit se tlumočit z listu (pozn.: mám psaný text a říkám ho v jiném jazyce), umět se soustředit na 100% po krátkou dobu a pak si odpočinout… Touto logikou je třeba poskládat vzdělávání překladatelů, propojit teorii (která se učí hodně, z velké části asi dobře, ale bez kontextu) s praxí a připravovat studenty na to, jak bude asi obor vypadat v roce 2030, a ne na to, aby se uplatnili v 90. letech minulého století. Tady se snažíme přispět i my s našimi praktickými kurzy, ať už pro překladatele na volné noze, nebo pro studenty. Zatím jsme úspěšně spustili velký kurz nástrojů CAT (specializovaný software pro překladatele), skoro připravený už máme navazující online kurz používání strojových překladačů.

Vidíte nějaké konkrétní změny, které by se v oboru překladatelství měly uskutečnit, aby byl lépe připraven na budoucnost?

Úplně předělat vzdělávání a přípravu – z teoreticko-akademického oboru na praktický. Inspirujme se třeba v medicíně a vlastně proč jít tak daleko, stačí se podívat na to, jak se učí a připravují tlumočníci.

Co vás osobně na překladatelství stále baví a motivuje? Máte nějakou vizi, kam byste chtěl svou práci posunout?

Vlastně mě začalo bavit to, co zároveň dělá aktuální uplatnění tak složitým. Vývoj od profese “pro každého, kdo má talent a šel zrovna okolo” k vysoké specializaci a odbornosti. Budoucí uplatnění v překladatelském oboru fakt pro každého nebude, a bude chtít velkou dávku talentu, cílevědomosti a učení.

Chcete mít spolehlivý hosting pro vaše podnikání? Vyberte si svůj webhostingový balíček.